Kočka na gauči se dnes může tvářit, že se jí žádná evropská legislativa netýká. Jenže v Bruselu právě vznikla pravidla, která během příštích let změní způsob, jakým budou kočky v Evropě identifikovány, registrovány, chovány i nabízeny k prodeji.
Pokud máte doma kočku, která právě spí stočená na dece a o nějaké Evropské unii nemá sebemenší zájem, můžete být klidní. Zítra ráno se kvůli novému nařízení nic dramatického nestane.
Přesto se právě odehrává poměrně zásadní změna.
Evropská unie přijala nařízení (EU) 2026/1818 o dobrých životních podmínkách psů a koček a jejich sledovatelnosti. V Úředním věstníku EU bylo zveřejněno 10. srpna 2026 a vstoupilo v platnost 30. srpna. Většina jeho pravidel se ale začne používat až od 31. srpna 2028 a některé povinnosti ještě později.
A právě to je důležité. Nejde o zákon, který by majitelům koček zítra přinesl novou hromadu povinností. Jde o postupnou změnu pravidel na několik příštích let.
A některé z těch změn jsou opravdu zajímavé.
Kočka dostane v Evropě svou digitální stopu
Česká republika letos udělala velký krok u psů. Od 1. července 2026 funguje ostrý provoz Centrální evidence psů, která má být jediným oficiálním registrem psů v České republice.
Kočky zatím takový systém na celostátní úrovni nemají.
Nové evropské nařízení ale počítá s tím, že se situace změní.
Členské státy budou muset vytvořit a udržovat databáze identifikovaných psů a koček a zajistit jejich vzájemnou interoperabilitu. Evropská komise navíc vytvoří evropskou indexovou databázi, která umožní propojení jednotlivých národních systémů.
Jednoduše řečeno: kočka už nebude v systému existovat jen jako číslo čipu někde v soukromé databázi veterináře nebo registru.
Její identifikace bude součástí širšího evropského systému.
A s tím souvisí také změny vlastnictví, úhyn zvířete nebo případ, kdy se čip stane nečitelným.
Kdy bude muset mít kočka čip?
Tady se na internetu může velmi snadno objevit trochu zmatek.
Nové nařízení stanovuje různé termíny podle toho, kdo zvíře vlastní nebo uvádí na trh.
Pro osoby a provozovatele, kteří psy nebo kočky uvádějí na trh, se povinnost identifikace a registrace začne používat od 31. srpna 2030.
U běžných majitelů je termín pozdější:
- psi – 31. srpna 2036,
- kočky – 31. srpna 2041.
Takže ano, pokud dnes máte doma kočku bez čipu, evropské nařízení neříká, že musíte okamžitě běžet k veterináři.
Ale výhled je jasný: do budoucna mají být identifikovány a registrovány všechny kočky.
A je tu ještě jedna uklidňující informace. Kočky, které byly řádně označeny mikročipem už před 31. srpnem 2028, budou podle nařízení považovány za vyhovující, pokud bude jejich čip stále čitelný.
Změní se také prodej koček přes internet
Tohle může být jedna z nejzajímavějších částí celého nařízení.
Evropská unie chce výrazně zlepšit kontrolu koček a psů nabízených online.
Pokud někdo bude kočku nabízet na internetu za účelem uvedení na trh EU, bude muset využít evropský online ověřovací systém. Ten vytvoří jedinečný ověřovací token, který bude součástí inzerátu společně s odkazem na ověřovací systém.
Kupující si tak bude moci ověřit pravost identifikace, registrace a vlastnictví zvířete.
To je poměrně zásadní změna.
Dnes může člověk narazit na inzerát, kde je napsáno prakticky cokoli. Fotografie, několik vět, telefonní číslo a „krásná kočička, cena dohodou“.
Do budoucna by měl být prostor pro podobně anonymní nabídky výrazně menší.
Zároveň ale není správné tvrdit, že každý inzertní web bude muset předem ručně kontrolovat každého prodejce. Nařízení výslovně říká, že online platformy mají své rozhraní nastavit tak, aby prodejcům umožnilo splnit jejich povinnosti, a musí zájemce viditelně informovat o možnosti ověření.
Za správnost údajů v inzerátu odpovídá osoba, která zvíře na trh uvádí.
A ještě jeden detail: tato část pravidel se začne používat až od 31. srpna 2031.
Takže například web, který dnes zveřejňuje informace o chovatelských stanicích, automaticky neznamená, že se z něj zítra stane regulovaný inzertní portál. Rozhodující bude, zda skutečně zprostředkovává online uvádění koček na trh.
Konec některých chovatelských kombinací
Teď přichází část, která se může dotknout samotného chovu.
Nové evropské pravidlo výslovně zakazuje některé formy příbuzenského páření. Zakázáno bude rozmnožování:
- rodič × potomek,
- sourozenec × sourozenec,
- poloviční sourozenci,
- prarodič × vnouče.
Výjimku může v odůvodněných případech povolit příslušný orgán, pokud je to potřebné k zachování místního plemene s omezeným genetickým fondem.
Důvod je poměrně jednoduchý. Evropská legislativa vychází mimo jiné z vědeckých poznatků o tom, že příbuzenská plemenitba může zvyšovat riziko dědičných onemocnění a dalších problémů.
A Evropa jde ještě dál.
Chovatelé nebudou smět používat k reprodukci psy a kočky s takzvanými nadměrnými konformačními znaky, pokud tyto znaky představují vysoké riziko negativního dopadu na zdraví a welfare zvířete nebo jeho potomků.
Přesný seznam těchto znaků má být dále konkretizován Evropskou komisí na základě vědeckých poznatků.
To je důležité například u některých extrémních tělesných vlastností, které mohou vypadat atraktivně na fotografii, ale samotné zvíře za ně může platit zdravotními problémy celý život.
A možná právě tady je největší smysl celé změny.
Kočka nemá být šlechtěna jen proto, aby vypadala co nejvýrazněji. Má také dobře žít.
Koťata, vrhy a císařské řezy
Nová pravidla se poměrně detailně zabývají také reprodukcí.
Chovná kočka nesmí být podle nových pravidel použita k reprodukci před dosažením 10 měsíců věku.
Samice nesmí mít více než tři vrhy během dvou let. Pokud během dvou let tři vrhy měla, musí následovat období zotavení v délce nejméně jednoho roku.
A pokud chovná kočka absolvovala dva císařské řezy, nemá být dále využívána k reprodukci.
U chovné kočky ve věku šesti let a více bude před dalším použitím k chovu vyžadováno fyzické vyšetření veterinářem a písemné potvrzení, že v době vyšetření neexistují zdravotní důvody, které by další reprodukci bránily.
Tohle už není kosmetická změna.
Je to jasný signál, že evropská pravidla chtějí postupně omezit chov, ve kterém je samice vnímána především jako „výrobna koťat“.
A ještě jedna věc, která potěší každého, kdo někdy viděl příliš brzy odebrané kotě
U koťat chovaných v chovných zařízeních se mění také pravidla pro oddělení od matky.
Kotě nemá být v chovném zařízení trvale odděleno od matky před dosažením 12 týdnů věku.
U koťat v útulcích a pěstounských domácnostech je hranice stanovena na osm týdnů.
Výjimka je možná z lékařských důvodů na základě písemného doporučení veterináře.
Nařízení přitom neřeší pouze věk koťat. Počítá také se socializací, vhodným prostředím a obohacením.
Kočky mají mít například dostatek škrabadel, úkrytů a polic, aby mohly šplhat, odpočívat, pozorovat okolí a stáhnout se do bezpečí.
Upřímně? Kdo někdy pozoroval kočku, která si z obyčejné skříně udělala rozhlednu, asi chápe, proč evropské nařízení myslí i na tohle.
Drápky nejsou kosmetická úprava
Nová evropská pravidla se dotýkají také bolestivých zákroků.
Odstraňování drápů, kupírování uší, krácení ocasu, amputace prstů nebo resekce hlasivek mají být možné pouze tehdy, pokud jsou opodstatněné zdravotní indikací.
Pokud je takový zákrok ze zdravotních důvodů nezbytný, musí být proveden veterinárním lékařem v anestezii a s prodlouženou analgezií.
Jinými slovy: odstranění drápů jen proto, že se někomu nelíbí škrábání nábytku, evropské právo nepovažuje za legitimní důvod.
A to je možná jedna z těch změn, které budou majitelé koček vnímat velmi konkrétně.
Nejde jen o velké chovatelské stanice
Zajímavé je také to, že evropské nařízení nepočítá pouze s obrovskými komerčními chovy.
Za chovné zařízení může být považována také domácnost, pokud jsou v ní kočky drženy za účelem reprodukce a jejich potomci jsou následně uváděni na trh.
Současně ale pravidla rozlišují rozsah činnosti.
Například chovné zařízení, které produkuje nejvýše dva vrhy za kalendářní rok určené k uvedení na trh, má podle nařízení některé povinnosti omezené. Naopak zařízení, která produkují více než pět vrhů ročně nebo drží více než pět chovných samic současně, budou pro uvádění zvířat na trh potřebovat schválení příslušným orgánem.
Ani tady tedy není pravda, že by od roku 2028 každý člověk, kterému se doma narodí koťata, musel automaticky fungovat jako velká profesionální chovatelská stanice.
Proč to celé Evropa dělá?
Důvod je vlastně docela prostý.
Psi a kočky se po Evropě prodávají, darují, převážejí a někdy také pašují. Část obchodu probíhá přes internet a hranice mezi jednotlivými státy pro něj nepředstavují velkou překážku.
Evropa proto chce vytvořit systém, ve kterém bude mnohem jednodušší zjistit:
Kdo je zvíře? Odkud pochází? Kdo ho vlastní? Kdo ho nabízí? A odpovídá nabídka skutečnému zvířeti?
Vedle toho chce sjednotit minimální pravidla welfare tam, kde se kočky a psi chovají, prodávají nebo umisťují.
Je to poměrně ambiciózní změna.
A zároveň je fér říct, že dnes ještě neznáme všechny technické detaily. Evropská komise musí přijmout další prováděcí akty, například k podobě databází a online ověřovacího systému.
Co tedy čeká české majitele koček?
Nejspíš ne žádná revoluce přes noc.
Spíš postupná změna.
Česká republika bude muset vytvořit a zapojit svůj systém evidence koček do evropského systému. Chovatelé, prodejci a další osoby uvádějící kočky na trh budou muset postupně splnit nové požadavky. A majitelé koček se v dlouhodobém horizontu nevyhnou systému identifikace a registrace.
Pro běžného člověka s jednou kočkou doma je ale nejdůležitější vědět především toto:
Nové evropské nařízení už existuje, ale většina jeho pravidel začne platit až od roku 2028 a některé povinnosti pro běžné majitele koček až v roce 2041.
Není tedy důvod propadat panice.
Na druhou stranu je dobré vědět, že se něco opravdu mění.
Kočka není zboží. A právě o to možná jde
Když se na celé nařízení podívám bez právnických formulací, vidím za ním jednu jednoduchou myšlenku.
Kočka není výrobek.
Není to zboží, které někdo vyrobí, vyfotí, vystaví na internetu a předá prvnímu zájemci, který pošle peníze.
Je to živý tvor, který může být s člověkem patnáct, dvacet let i déle.
Nová evropská pravidla samozřejmě nevyřeší všechny problémy. Žádné nařízení nezabrání člověku, aby se ke kočce choval špatně. Nezavře každou množírnu a neodstraní všechny podvodné inzeráty.
Ale může vytvořit něco, co tu dosud chybělo:
společná pravidla, lepší dohled a možnost zjistit, odkud zvíře skutečně pochází.
A možná je dobře, že se Evropa konečně začíná dívat na kočky nejen jako na domácí mazlíčky, ale také jako na živé bytosti, za jejichž život nese člověk odpovědnost.
Protože kočka si o evropské nařízení samozřejmě neřekne.
Ale když už jsme si ji vzali domů, měli bychom zařídit, aby pravidla chránila hlavně ji.
Poznámka redakce
Tento článek vychází z finálního znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1818, zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie 10. srpna 2026. Jednotlivé části nařízení mají rozdílná data použitelnosti. Článek proto nerozlišuje pouze rok 2028, ale uvádí konkrétní termíny tam, kde jsou pro majitele a chovatele důležité.
Nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Některé jeho praktické postupy však budou ještě upřesněny prováděcími nebo delegovanými akty Evropské komise.
Zdroje a další informace
2. Federation of Veterinarians of Europe (FVE) – New EU Regulation on the Welfare and Traceability of Dogs and Cats
3. Státní veterinární správa ČR – Spuštění Centrální evidence psů
4. Ministerstvo zemědělství ČR – Centrální evidence psů
