Slovenský parlament schválil přísnější pravidla pro rozmnožování a prodej psů a koček. Opakované nabízení koťat bez doloženého původu má být výrazně omezené. Výjimka pro jeden vrh ročně ale zůstává. Vysvětlujeme, co poslanci skutečně schválili, koho se má týkat čipování a jaká pravidla chrání kočky v Česku.
Roztomilé kotě v inzerátu dokáže člověka okouzlit během několika vteřin. Fotografie ale neukáže všechno. Neprozradí, v jakých podmínkách zvíře vyrůstá, jak se daří jeho matce ani zda prodávající skutečně odchoval koťata, která nabízí.
Slovensko se nyní snaží pravidla zpřísnit. Parlament 15. října 2026 schválil novelu veterinárního zákona, která omezuje rozmnožování psů a koček pro další prodej a předávání novým majitelům. Zároveň přidává požadavky na evidenci zvířat a jejich původu.
Pro kočky je podstatné už to, že se na ně změna výslovně vztahuje. O množírnách se často mluví především v souvislosti se psy. Také kočka však může prožít život v podmínkách, kde její potřeby ustupují zájmu o další vrh.
Co se má změnit pro lidi, kteří prodávají koťata
Slovenská novela rozlišuje dvě základní situace.
U koček bez průkazu původu ponechává výjimku pro jediný vrh ročně. Vlastník tedy podle schváleného textu může nabídnout mláďata výlučně z jednoho vrhu jednou za rok.
Pro další odchovy určené k prodeji má být rozhodující doložený původ a evidence. Průkaz původu musí mít oba rodiče. V příslušné evidenci musí být také mládě, které má mít vlastní průkaz původu.
Prakticky to znamená, že člověk, který opakovaně nabízí další a další vrhy koťat bez průkazu původu, už nebude moci pokračovat stejným způsobem.
Průkaz původu přitom není očkovací průkaz ani pouhé tvrzení v inzerátu, že kotě patří k určitému plemeni. Je to doklad o jeho předcích. Novela počítá také s povolováním a kontrolou organizací, které tyto doklady vydávají a vedou jejich evidenci.
Koťata bez průkazu původu úplně nezakázali
Zprávu o slovenském rozhodnutí lze snadno pochopit tak, že žádná kočka bez průkazu původu už nebude smět mít koťata. To ale schválenému znění neodpovídá.
Zákon se zaměřuje na rozmnožování zvířat pro jejich další nabízení novým vlastníkům. Výjimku pro jeden vrh ročně zachovává.
Důležitý je také způsob, jakým je napsaná. Mluví o vlastníkovi, který nabízí mláďata z jediného vrhu jednou za rok. Nelze ji jednoduše vykládat jako povolení, aby člověk s několika kočkami prodával každý rok jeden vrh od každé z nich.
Právě výjimka vyvolává obavy, zda ji lidé provozující množírny nebudou obcházet. Na toto riziko upozornila v reportáži slovenské veřejnoprávní televize STVR také ředitelka organizace Sloboda zvierat Pavla Dugovičová.
Původ kotěte má být lépe dohledatelný
U koťat z chovu s průkazem původu nemá stačit jen předat novému majiteli doklad.
Novela požaduje také registraci matky v centrálním registru společenských zvířat. Adresa, na které je matka evidovaná, má odpovídat adrese, ze které chovatel nabízí její mládě.
Pro tato koťata přibývá rovněž povinné označení mikročipem před první změnou majitele a zápis údajů do registru. Veterinární lékař má údaje o označené kočce a jejím vlastníkovi zadat do 24 hodin.
Smyslem těchto opatření je vytvořit dohledatelnou cestu od chovu ke konkrétnímu zvířeti a jeho majiteli. Čip s evidencí může pomoci ověřit totožnost kočky; sám však nevypovídá o tom, jak dobře o ni člověk pečuje.
Z této novely zároveň nevyplývá, že všichni slovenští majitelé musejí okamžitě nechat očipovat každou kočku doma. Popsaná povinnost je navázaná na kočky z konkrétního typu evidovaného chovu, které přecházejí k novému vlastníkovi.
Od kdy mají nová pravidla fungovat
Parlamentem schválený text počítá s účinností od 1. ledna 2027. Pro přizpůsobení některých chovů stanovuje přechodné období do 30. června 2027. Do tohoto data mají dotčení chovatelé ukončit nabízení mláďat z rozmnožování, které novým podmínkám neodpovídá.
Schválení parlamentem ovšem ještě není totéž jako dokončení celého legislativního procesu. Podle zprávy ČTK zveřejněné na Ekolistu 15. října měl po schválení parlamentem následovat ještě podpis prezidenta. Nová pravidla proto nepředstavujeme jako povinnosti, které už dnes platí.
V Česku už jsou množírny zakázané
Slovenská zpráva přirozeně vyvolává otázku, zda podobnou ochranu mají kočky také u nás.
Český zákon množírny výslovně zakazuje, a to u psů i koček. Za množírnu považuje i byt, ve kterém jsou zvířata chována a rozmnožována v nevhodných podmínkách způsobujících utrpení a v takovém počtu, že nemohou uspokojovat své potřeby.
Není přitom rozhodující pouze výdělek. Zákon výslovně uvádí, že o množírnu může jít i tehdy, když rozmnožování zvířat nebo dosažení zisku není hlavním cílem chovatele.
Člověka tedy nezbavuje odpovědnosti tvrzení, že má kočky rád nebo že je rozdává zdarma. Podstatné je také to, jak zvířata skutečně žijí.
Česká pravidla ale nejsou stejná jako nově schválený slovenský model. Samotný prodej kotěte bez průkazu původu není podle české úpravy automaticky zakázaný. A samotná absence průkazu původu ještě nedokazuje, že jde o množírnu. Rozhodují skutečné podmínky chovu a dodržování zákonných povinností.
Ani u nás nemůže chovatel všechno
Český zákon stanovuje konkrétní hranice. Chovná kočka může mít nejvýše tři vrhy během 24 měsíců. Koťata lze od matky odebírat nejdříve ve věku 84 dnů, tedy dvanácti týdnů.
Vyhláška upravující chov za účelem rozmnožování navíc požaduje, aby kočky měly možnost šplhat, brousit si drápy, schovat se a odpočívat. Počítá také s kontaktem s lidmi a navykáním na běžnou manipulaci. Trvalý chov kočky v kleci zakazuje; dočasné umístění připouští například při přepravě, léčbě nebo karanténě.
Odpovědný chov tedy zahrnuje mnohem víc než krmení a hledání kupců pro koťata.
Za každým kotětem je také jeho matka
Slovenské rozhodnutí představuje změnu pravidel. Nakolik pomůže omezit utrpení zvířat, ukážou až kontroly a každodenní praxe. Zatím nelze tvrdit, že samotná novela vyřeší množírny nebo sníží počet koček v útulcích.
Připomíná však něco, na co se při pohledu na roztomilý inzerát snadno zapomíná. Příběh kotěte nezačíná chvílí, kdy si ho odvezeme domů. Začíná u člověka, který rozhodl o jeho narození, a u kočky, která ho přivedla na svět.
Zajímat se o původ zvířete proto není zbytečná nedůvěra. Je to způsob, jak se ptát také na život, který na fotografii nevidíme. Na kočičí mámu, která zůstane v chovu i poté, co se její koťata rozjedou do nových domovů.
Zdroje a další informace
- Národní rada Slovenské republiky — schválené znění novely ze dne 15. října 2026. Hlavní zdroj pro pravidla rozmnožování, výjimku jednoho vrhu, evidenci, čipování a přechodná období.
Parlamentem schválené znění zákona - Ekolist / ČTK — zpráva z 15. října 2026 o schválení novely a následujícím legislativním postupu.
Slovensko značně omezí komerční množení psů a koček - STVR — reportáž z 18. října 2026 včetně vyjádření organizace Sloboda zvierat.
Novela zákona skomplikuje množenie psov a mačiek - Ministerstvo zemědělství ČR — § 7a zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Definice množírny, maximální počet vrhů a minimální věk pro odběr koťat.
Ochrana psů a koček při jejich rozmnožování - Ministerstvo zemědělství ČR — § 11 vyhlášky č. 384/2021 Sb. Podmínky chovu koček za účelem rozmnožování.
Zvláštní podmínky při chovu kočky za účelem rozmnožování
Ověřeno k 19. říjnu 2026. U slovenské novely je doložené schválení parlamentem. Podpis prezidenta a vyhlášení zákona se v použitých podkladech nepodařilo potvrdit.
